Probudili jsme se do zamračeného rána s rozbouřeným mořem. Azuro se nekonalo. Rozvěsili jsme navhlé věci po pláži, kolotočáři hadr. Po bojové poradě jsme zabalili bagáž a přesunuli se zpět k policajtovi. Nakonec nám nabídl i kávu. Pasy vrátil s úsměvem. Jen co jsme dosedli ke kávě, začalo zase pršet. Skvěle naplánováno.
Nahoru do Kessabu si Martin stopl rodinku v Mazdě s korbou a my intelektuály ve starém skříňovém pick-up. Stará rachotina měla problém do kopce a moc nefuněla. Nakonec je Martin roztlačoval a my se přesunuly za ním do Mazdy. Obě rodiny byly na místní poměry dost vzdělané. Za těch společných pár kilometrů jsme se docela pobavili.
Odpoledne bylo lelkovací a navečer Andy uvařila všem evropské špagety se sýrem. Děsná dobrota. V téhle části země se dá koupit alkohol, proto jsme si pořídili Arak, místní anýzovku a víno z Kessabu. To druhé moc alkoholické nebylo.
Alkohol se tu dá sehnat taky proto, že zde žijí křesťané. Tedy hlavně v Kessabu. Nastěhovali se sem zhruba před 60 lety Arméni, kteří utíkali ze své země. Založili zde téměř svoji kolonii. Vypadají jinak, mají světlejší pleť, evropské vzezření a pijí alkohol. Kromě Araku prodávali i víno z Libanonu, ruskouu vodku, anglickou whiskey a hlavně holandské pivo.
Vůbec lidé jsou tu zajímavě namíchaní. DNA si po staletích pohrála skoro se všemi. Občas na první pohled typický arab má blankytně modré oči, tmavší typ má rezavé vlasy anebo se úplně podobají severským národům. Jsou to ještě pozůstatky z dob Římské Říše, táhla tudy vojska křižáků a osmanů. Jakýsi mix dálného Orientu s Evropou.
Žádné komentáře:
Okomentovat