12 prosince 2010

Plány na další dny

Dnes odjíždíme z Kuala Lumpur směr Bali, letiště Denpassar. Včera se nám podařilo koupit letenky po dvouhodinovém zápase s webovými stránkami Malaysian airlines, jen pro info, stály 100dolarů. Nebyly nejlevnější, ale taky ne nejdražší. Hlavně je to přímý let, takže v dnes v 6 navečer už budem na Bali.
Celý intinerář cesty jsme dost pozměnili, původní plán procestovat Jávu až na Lombok a zpět letecky se díky soptící Merapi zrušil. Druhý plán byl začít v Kuala Lumpur a přeletět na Sulawesi do Manada, odtud do Poso a přes Rantepao a obětní obřady dolů do Makkasaru a pak ostrovy Flores, Lombok a co stihnem a zpět Kuala Lumpur.
Včera jsme ještě špekulovali nad variantami 4-5-6, které už teď asi nedám dokupy. Nicméně tím, že při vstupu do Indonésie bychom měli mít i zpáteční letenku či jízdenku, koupili jsme rovnou let na 8.1. za 50dolarů (cena již přívětivější) z města Surabaya (Jáva) do Penangu (Malaysie). Penang záměrně proto, že je na přímých linkách místního nízkonákladovky AirAsia a druhak proto, že tam žije kamarád Philippe, původem Švýcar, který pracoval ještě před dvěma lety v Ostravě.
Včera jsme ho potkali a říkali si, jak je někdy život pěkně vtipnej. Kdo by to byl před dvěma lety řekl, že se ocitne zanedlouho v "Perle Orientu", jak jsme se o Penangu dočetli v průvodcích.

Z Kuala Lumpur jsme viděli další důležité atrakce, třebas China Town plnou padělků od světoznámých značek, malých smrdutých žrádelních stánků a masážních salónků. Nebo Little India, plnou koření, jídla, hodinek ROLLEX :), parfému GK :) a jiných nesmyslů. Na market s netopýry a masem jsme si ještě netroufli, to přijde až v Indonésii.
Včera jsme měli tu čest prozkoumat TV věž a Petronas Towers, což jsou další z turisticých cílů.

Stále jsme ještě trochu časově přetočení, o půlnoci jsem relativně čilá, dopoledne úplně mrtvá. Posun je 7 hodin napřed, takže místní dopoledne je naše hluboká noc. Hodně spíme a časově to tolik neřešíme. Kuala Lumpur by se asi dalo zvládnout za dva dny, když by člověk nešel všude a bylo by to hopem. My tu jsme třetí den přičemž první jsme skoro celý prospali. Snad už se úplně srovnáme a bude klid.

Bydlíme na hranici China Town a Masjid Jamek. První hostel, který jsme potkali podle webových doporučení měl dvoulůžáky vyprodané. Milej chlapík nás ale poslal o pár set metrů ulicí dál, že je tam půl roku nově otevřenej jinej hostel. Úroveň vysoká, cena maličko dražší, než je náš rozpočet,ale u zastávky LRT (light train) a všude blízko. Hostel to byl zajímavý, pokoje čisté, air-con, wifi, LCD velká telka v lobby. Zajímaví byli i hosté. Spíš co taková technologie udělá s lidmi. Všcihni seděli u svých maličkých přenosných laptopů připojení k internetu, hlavně k facebooku, přesto jsem tolik odpojených lidí dlouho pohromadě neviděla. Většina měla sluchátka a občas se někdo zasmál, tomu co si s kamarádem napsal. Žádné debaty mezi lidmi, odkuď jedeš, kam, kde se ti líbilo a to co k cestování tohoto typu patří. Martin narazil, když se začal bavit s jedním klukem, ve chvíli kdy se uvolnil erární počítač, se ten dotyčný ihned přesedl a ukončil debatu.


Malá statistika

batohy - Evka 9.6Kg + 2kg foťák
Martin - 11kg a malý baťoh

počítáme průměrně 20USD na den, dle zkušeností jiných by stačilo méně, ale my se známe..


Na tomto místě si dovoluji vstoupit s laskavým souhlasem autorky do Evčina podrobného cestopisu, kterého jsem chtě-nechtě také součástí, a začít trousit nemnoho spíše osobních méně pak i praktických poznámek či připomínek, vždy však patřičně očíslovaných pro ty, kteří o ně nestojí, tak aby je bylo možné pohodlně přeskočit a nenarušit čtenáři požitek ze čtení. (M)

ZA PRVÉ: Kuala Lumpur je překrásné město a přeji každému, aby se mohl alespoň jednou v životě projít po setmění parkem ukrytým v záři novodobých velikánů, které v tomto městě nelze přehlédnout nýbrž jen obejit, zastavit se a provést před nimi patřičný zdvořilý záklon.

Žádné komentáře:

Okomentovat