Další z řady dní ve škatulce "přesuny". Únavná část, která k tomu patří a člověk dorazí i na místa, která by radši ani navštívit nechtěl. Jedním z nich je Surabaya, ve východní Jávě, obří, hlučné, velkoměsto s 3.největším letištěm v Indonésii. Letadlo mělo v Mataramu zpoždění a nastupovalo se do něj pěšmo přes letištní dráhu :), pěkně postaru. V přihrádce s bezpečnostními pokyny byl i leták s modlidbami za dobrý let pro muslimy, hinduisty, budhisty, taoisty, katolíky a židy. Supermoderní letiště v Surabayi nás vyplivlo mezi hordu žíznivých taxikářů, kde jsme byli rádi za metodu předplaceného kuponu na místo určení. Jeli bychom busem za třetinu ceny, ale autobusák byl vzdálen od vlakového nádraží (náš cíl) ještě pěkně daleko. Další z mnoha nedomyšleností, kdy jsou největší nádraží v totálně jiných částech města. Pan taxikář měl asi rád Mrazíka. Seděl v bundě, ne-li skoro v čepici v 15C. Kdyby to šlo, ještě by to stáhnul. Asi měl dojem, že to je to, co všichni chtějí. Obecně, když je zde něco "luxury" tak je tam tak 17C max. Noc v dalším ubytování, za které bych nejradši nedala ani korunu, a to jsme ještě vzali nadstandard. Zašlá sláva jednoho z hotýlků, kdo ví z jaké doby. Byl ovšem nejblíž vlakovému nádraží a v 8 večer si vybírat nemůžete. Další den v 7 ráno nám jede vlak do Yogyakarty.
Žádné komentáře:
Okomentovat