Ovšem ten prst tam drží. Ví skoro všechno, co člověk potřebuje. Lidi odhadne ještě než promluví a pěknou češtinou nás pozdravil a popřál pěkný den. Chlapec má přehled. Ačkoliv se věnuje téhle branži, sám vůbec necestoval. Celý dům je ale v trochu chátrajícím stavu. Tím, že prokecá tolik času, tak mu nezbude energie na údržbu hotelu. Hlavu si z toho neláme.
Zjistili jsme, jak se dostat na zdejší vyhlášenou pláž. Správný spoj jsme objevili po pár doptání na mikrobusovém nádraží, které je vzdáleno 15 minut chůze od hotelu. Doporučený mikrobus nás tam dokonce i dovezl! ;). Horizont zastřený, žádné azuro se nekonalo, neboť mají ve vzduchu hodně prachu a písku. Všechny barvy jsou tak trochu mdlé. Pláž dlouhá a nikdo na ní, kromě odpadků, nebyl. Voda ovšem skvělá. Teplá a čistá. Zůstali jsme celý den, který jsme prospali a prozevlili.
Na zpáteční cestě jsme potkali dva chlapíky v maličkém vozítku značky Kia. Jelikož byl mikrobus v nedohlednu, tak jsme se k nim "nakýblovali". Sotva jsme se vešli. Začal dorozumívací maraton, protože zvládali opravdu jen základy angličtiny a to ještě hodně sporadické. Neustále se nám Ahmed pokoušel vysvětlit jak se co řekne arabsky, dost pečlivě sledoval naši výslovnost a Somar se smál jak nám to nejde. Výborná taškařice. Zastavili ještě někde u cesty, že opravdu musíme ochutnat placky z tandoru. Tandor je oválná pec, kde se na stěnách pečo u placky s různýma bylinkama, sýrem a omáčkama. Ve městě nejsou vidět, jen u cest na vesnicích. Výborná záležitost. Plněné sýrem se jmenovali přibližně Džihan - netuším jak se to píše, další - zelené s bylinkama - Zátáh a červené Mhamáhr. Konverzace dál pokračovala ve stylu "rukama nohama, hlavně že si rozumíme".
Pak proběhla ještě spanilá jízda kolem městské "úžasné pláže" Blue beach opět plné odpadků, načež nás vyklopili u hotelu. Večer jsme se měli ještě sejít na šíšu. Po krátkém osvěžení v hotelu jsme vyrazili do centra, které je úplně jiné než ostatní syrská města. Ženy řídí auta, mají západní oblečení, výstřihy, náušnice. Chlapi pijí alkohol, jezdí v super autech se staženýma okýnkama a dunícím arabským rapem. Stodolní hadr.
Ahmed měl půl hoďky zpoždění. Nakonec ale dorazil. Že musíme jet do restaurace Delphin u pláže. Somar, jeho kámoš neustále někomu volal a říkal o sobě, že je bussinesman. Obchodník prý se vším, od realit po auta až po cokoli. Že ho prý milují 4 ženy a on si nemůže vybrat. Popisoval nám krásy single života. No úplná "nádgera", jak říká Andy. Zato z Ahmeda se vyklubal pěknej kvítek. Od ženy a svého dítěte se dostal až k homosexuálům, na které jsme se ptali. Dost se zasekl na tom, zda když spolu dva žijí, tak jako teda "úplně ". Evidentně ho t o hodně zajímalo. Následoval ještě přesun do ješte lepší restaurace, kde nám ukázali jak pijí místní pivo na mexický způsob. Do nepěnivého moku nalijí vymačkaný citron a přidají sůl. Osazenstvu to šmakovalo, z mého pohledu žádná hitparáda.
Kolem půlnoci nás pustili s tím, že se musíme určitě zítra zase vidět. Nám ta konverzace už ale stačila.
Žádné komentáře:
Okomentovat