
Ceny nasadili všichni stejné, místní dohoda a počty dní a ponorů taky. Vybrali jsme Dreamdivers po zkušenosti kamarádů a taky toho, že šlo o echt německou školu. Dobré zázemí, vlastní bazén, učebny s DVD, ponory dvakrát denně. Dostali jsme Josého (frantík) a věnoval se 5 dní jen nám.


Další den byl už Štědrý den a jeden ponor, ne příliš zdařilý a závěrečné testy. Poslední ponor se konal den poté. Potkali jsme další želvy a proklepli jsme všechny dovednosti, které jsme trénovali v bazéně.
Takže jsme teď certifikovaní potápěči po základním kurzu. Byl to náš dárek k Vánocům a vyšel levněji než v ČR :).
Jelikož jsme chodili jsme do divecetra skoro jako do školy, ranní vyučování od 9.30, pak oběd a 13.30 až do 17, strov jsme téměr nepoznali. Za to jsme si udělali mezi lidmi v centru pár známostí a po večerech jsme chodili na pivko nebo na večeri na místní trh.
Taky jsme potkali první čechy - pár cestující 4 měsíce po Asii a druhý pár z Podolí, v rychlo režimu Jáva-Bali-Lombok za 25 dní (což je záhul).
Za těch pár dní jsme mohli pozorovat rapidní změnu obydlenosti ostrova, kdy na Štědrý den se z lodí vynořila spousta neopálených bělochů, ceny ubytování se zdvoj- či ztrojnásobili (třeba to naše) a paní domácí nám řekla, že další den už je zarezervovaná a že musíme pryč. Začli jsme shánět ubytko jinde, ale všechno levnější bylo beznadějně plné a ceny začínaly na 300 000Rp. Domácí nakonec našla řešení, dohodila nás svému švagrovi, který právě dokončil apartmány uprostřed ostrova, tedy "na vesnici". Takže jsme teď úplně mezi místňáky, po ránu nám tu řvou nepříčetně kohouti (od 4-12), bučí krávy a kolem plotu chodí koníci.
Je to jen pár minut na kole, ale totálně jiný svět. Švagr má ty apartmány fakt pěkný, prý aby se jeho žena měla čím zabývat. V tuto chvíli je dokončuje, ale chudák zapomněl dát do koupelny umyvadlo. Sice mi trvdil, že není potřeba, ale pravda je asi jinde..
V plánu máme zůstat ještě den, ostrov objet, prošmejdit, zašnorchlovat a pak se přesunout na Lombok.
Žádné komentáře:
Okomentovat